Průzkum potřeb a možností pracovního uplatnění pohybově handicapovaných 1997

Od jara do podzimu 1997 jsme zpracovali ve spolupráci s BIC (Podnikatelské i inovační centrum) Plzeň "Průzkum potřeb a možností pracovního uplatnění pohybově handicapovaných občanů v plzeňském regionu a příležitostí pro zlepšení". První částí je sociologický výzkum potřeb handicapovaných v okresech Plzeň město, sever a jih.

Druhou částí je návrh opatření ke zlepšení stavu.

Závěry Průzkumu jsou užitečné nejen pro město Plzeň (pracuje s ní např.sociální komise Rady města Plzně), ale i pro optimalizaci druhů služeb, kýmkoli poskytovaných.

Závěry průzkumu - únor 1997

Průzkum potřeb a možností pracovního uplatnění pohybově handicapovaných občanů v plzeňském regionu a příležitostí pro zlepšení

Závěrečná zpráva

Zaměstnávání zdravotně postižených občanů je jednou z hlavních forem jejich integrace do života společnosti. Cílem zpracované studie, která by měla tomuto procesu napomoci, bylo provést popis situace v zaměstnávání pohybově postižených občanů na území okresů PM, PJ a PS a přinést návrhy k jejímu zlepšení.

Ve fázi teoreticko-empirické analýzy byly popsány právní a sociální aspekty a shromážděny kvantitativní informace ke zpracovávané problematice, které byly získány z již existujících materiálů a statistik, z evidencí příslušných institucí a od odborníků. Již zde se ukázalo, že informační systém není dostatečný k efektivnímu řešení problematiky zaměstnávání pohybově handicapovaných občanů.

Hypotézy formulované na základě teoreticko-empirické analýzy byly ověřovány ve výzkumné části, která tvoří jádro celé studie. V období od června do září roku 1997 proběhla současně dvě dílčí terénní šetření, a to u pohybově handicapovaných občanů resp. u zaměstnavatelů. S využitím sociologických průzkumných metod dotazníku a řízeného rozhovoru bylo shromážděno za spolupráce studentů pedagogické fakulty ZČU, oboru sociální práce a speciální pedagogika, dostatečné množství primárních dat s vysokou vypovídací schopností. Jejich interpretace pak poskytuje přehledný obrázek o tom, jaký je pracovní potenciál pohybově handicapovaných občanů a jaké jsou možnosti jeho využití v okresech PM, PJ a PS.

Návrhy na zlepšení situace byly vytvořeny na základě doporučení odborníků a zjištění provedených v průběhu výzkumné části, byly inspirovány i poznatky ze čtvrté kapitoly podrobně rozebírající a srovnávající řešení problematiky zaměstnávání zdravotně postižených občanů ve vybraných evropských zemích a v USA. Zajímavým podkladem byly i informace o projektech řešících tuto problematiku v naší republice získané od organizací, které byly za tímto účelem osloveny.

Pracovní potenciál pohybově handicapovaných občanů a potřeba jejich pracovního uplatnění

Pohybově handicapovaní občané ve věku 16 - 45 let (tedy ve věku i pro zdravotně postižené nejvhodnějším pro zaměstnání), kteří byly předmětem průzkumu, tvoří v okresech Plzeň - město, Plzeň - jih a Plzeň - sever skupinu v počtu přesahujícím 1 tisíc osob. Zaměstnáno z nich je však jen asi 40%. Ze zbývajících, ekonomicky neaktivních, nejsou sice všichni vzhledem ke svému zdravotnímu stavu schopni pravidelně pracovat, výsledky průzkumu však ukazují, že kolem 60-ti % z nich (tedy asi jedna třetina z celé skupiny - více než 300 osob) se na pravidelné zaměstnání cítí. Jejich pracovní potenciál, ač nižší, není využit. Tito lidé představují problematickou část, na kterou je třeba v případě jejich zájmu zaměřit aktivity k podpoře jejich zaměstnání.

Ve skupině s nevyužitým pracovním potenciálem jsou častěji než mezi zaměstnanými pohybově handicapovanými zastoupeni občané s těžší formou postižení (více než polovina). Jejich nesporně nižší výkonnost i schopnost nalézt a přizpůsobit se práci není způsobena pouze zdravotním stavem, ale i dalšími faktory, které s ním přímo či nepřímo souvisí. Možnost nalézt a vykonávat práci u občanů s omezenou mobilitou výrazně snižuje potřeba bezbariérového přístupu na pracoviště (asi u jedné třetiny). Značná část vyžaduje další specifické léčebné a rehabilitační podmínky, zkrácenou pracovní dobu, případně může pracovat pouze doma.

Důležitým pracovní potenciál ovlivňujícím faktorem, který se zdravotním stavem přímo nesouvisí, je vzdělání a kvalifikace. Průzkum bohužel ukázal, že ve skupině s nevyužitým pracovním potenciálem převažují právě ti občané, jejichž vzdělání je nižší. To jim komplikuje možnost ucházet se o místa s převahou duševní práce, kde by pohybové postižení neznamenalo tak významnou nevýhodu. Velká část z nich však má zájem pro získání místa projít rekvalifikačním kurzem.

Většina ekonomicky neaktivních pohybově handicapovaných občanů, kteří se na zaměstnání vzhledem ke svému zdravotnímu stavu cítí, však práci aktivně nevyhledává. Tato pasivita je zřejmě do jisté míry způsobena nízkou informovaností o možnostech hledání a spolupráce s institucemi k tomu určenými, především však obavou, že příjem ze zaměstnání způsobí ztrátu nároku na příspěvky kompenzující jejich handicap (nejčastěji invalidní důchod). Právní úprava v tomto případě nestimuluje k nalezení pracovního uplatnění.

Možnosti pracovního uplatnění pohybově handicapovaných občanů

Možnost pracovního uplatnění pohybově handicapovaných občanů lze hledat u dvou typů zaměstnavatelů: u těch, kteří jsou zaměřeni na zaměstnávání občanů se změněnou pracovní schopností, a u běžných tržních zaměstnavatelů.

Organizace zaměřené na zaměstnávání občanů se ZPS (podniky typu výrobních družstev invalidů) se orientují nejčastěji na jednoduchou montážní a kompletační ruční práci, která není vždy vhodná pro pohybově postižené, zvláště vyžaduje-li jemnou motoriku. Existence těchto podniků je závislá na tom, zda se jim podaří na takové práce získat dostatek zakázek. Protože díky automatizaci potřeba práce tohoto typu celosvětově ubývá, klesá i množství vhodných zakázek a počet zdravotně postižených občanů, které lze při nich zaměstnat. Pokud podniky zaměstnávající převážně osoby se ZPS nezmění své zaměření a nepřeorientují se na nabízení činností s převahou duševní práce, kterou pohybově postiženým může výrazně usnadnit využívání výpočetní techniky (pro pracovníky s nižší kvalifikací připadá v úvahu např. i přepisování dat a informací do počítače), nelze očekávat, že by výrazně napomohli k vyřešení zaměstnanosti pohybově postižených osob. (K vybavení výpočetní technikou by bylo vhodné využít příspěvků od ÚP.)

Většině pohybově handicapovaných tedy nezbývá než hledat uplatnění u běžných zaměstnavatelů. Tito zaměstnavatelé většinou eventualitu zaměstnání zdravotně postiženého pracovníka sami nezvažují. Morální apely, které by k tomu přispívali, nejsou doposud v naší společnosti dostatečně silné.

Terénní výzkum ukázal, že uplatnění na místech ve výrobním provozu v podnicích, které jsou pod tlakem tvrdých tržních podmínek nuceny pracovat co nejefektivněji, je prakticky vyloučeno. Obslužná místa typu vrátných a telefonistek, která jsou vhodná a zdravotně postiženými pro nízké nároky na fyzickou práci i kvalifikaci vyhledávaná, jsou obsazena a jejich počet postupně klesá, k řešení problému mohou přispět jen malou měrou. Jediná šance tedy zbývá na místech s převahou duševní práce, na místech s administrativním, ekonomickým či jiným podobným zaměřením, kde fyzické postižení není velkou překážkou pro úspěšné vykonávání práce.

Výzkum prokázal, že ze zákona vyplývající opatření určená ke stimulaci zaměstnávání osob se ZPS nejsou u běžných zaměstnavatelů dostatečně účinná. Pokud jsou s nimi podniky vůbec seznámeni, pak považují úlevy na daních a další možné příspěvky za nedostatečné, zanedbatelné. Povinné kvóty předepisující počet zaměstnanců se ZPS lze obcházet a jejich neplnění je sankcionováno jen v krajních případech. Od přijímání zdravotně postižených pracovníků naopak odrazují opatření na ochranu pracovního poměru osob se ZPS, která prakticky vylučují možnost takového pracovníka propustit.

Porovnání potřeb a možností pracovního uplatnění pohybově handicapovaných občanů

Z dříve uvedených zjištění vyplývá, že situace v zaměstnávání pohybově handicapovaných občanů je poměrně neuspokojivá. Možnosti jejich uplatnění lze nalézt především na místech, která nevyžadují fyzický pohyb, tedy na místech, kde je tělesné postižení nijak neomezuje a nesnižuje efektivitu jejich práce. Tato místa vyžadující duševní práci jsou však spojena s nutností přiměřené kvalifikace a vzdělání. Fyzické bariéry v tomto případě nahrazují bariéry kvalifikační, většina pohybově handicapovaných osob požadované vzdělání nemá. Situaci by mohly napomoci rekvalifikační kurzy, o které je, jak ukázal průzkum, poměrně velký zájem.

Potřeba častějších přestávek, specifických rehabilitačních podmínek či práce na zkrácenou pracovní dobu se ukázala být poměrně nízkou překážkou, přizpůsobení pracoviště a odstranění fyzických bariér pak lze hradit z příspěvku ÚP.

Při hodnocení pracovního potenciálu a možnosti zaměstnání je vždy nutný individuální přístup - podrobné poznání konkrétního člověka a jeho možností a konkrétního pracovního místa a jeho podmínek.

Vzhledem k rostoucí nezaměstnanosti v ČR se dá očekávat, že problém zaměstnání pohybově handicapovaných občanů se stane při srovnání jejich počtu s počty zdravých a kvalifikovaných neumístěných uchazečů problémem relativně malým. Protože tito občané mají často zajištěný příjem ve formě invalidního důchodu a jejich nezaměstnanost je díky popsaným bariérám pochopitelná, je možné předpokládat, že této otázce bude ze strany regionálních či státních orgánů věnována menší pozornost a méně prostředků než doposud.

BIC Plzeň spol. s r.o.